Co to jsou homocystein a lipidy?
Homocystein je aminokyselina, která v lidském těle přirozeně vzniká při metabolismu bílkovin v játrech. Za normálních okolností je homocystein v těle přítomen jen krátce. Při nerovnováze se ale může v buňkách hromadit, přecházet do krve a organizmu škodit. Důvody zvýšení hladiny přitom mohou souviset s dědičností, hladinami hormonů i nedostatkem některých vitamínů . A tím se dostáváme k tomu, jak spolu souvisí homocystein a lipidy, tedy tuky. Je to totiž právě homocystein, který může oslabovat schopnost jater tuky metabolizovat.
V případě nadbytku homocysteinu v organismu je vhodné zaměřit se v jídelníčku na příjem takových látek, které přispívají k jeho normálnímu metabolismu. K dispozici jsou i doplňky stravy, které obsahují kombinaci těchto složek a doplňují je o další, pozitivně ovlivňující fungování jater.
Homocystein a „béčko“
Vysoká hladina homocysteinu může přímo souviset s nedostatkem vitamínů B9 (kyselinou listovou) a B12. Mimo jiné právě tyto vitamíny se podílejí na metabolismu homocysteinu. Za běžných okolností naše tělo homocystein přeměňuje na neškodné látky, jako je methionin nebo cystein. Na této změně se ale podílejí vitamíny B6, B9 a B12 . Jejich nedostatek tak může vést ke zvýšení hladiny homocysteinu a jeho hromadění v těle. Jak to funguje?
Vitamín B9 a B12 jsou jako spoluhráči v jednom týmu s tím, že cílem jejich hry je udržet hladinu homocysteinu v rovnováze.
Nejprve je řada na vitamínu B9, tedy kyselině listové. Ta k homocysteinu přidá malou část, díky které se může změnit na něco, co naše tělo potřebuje. Další krok je na vitamínu B12. Ten pomáhá zmíněnou část správně připojit k homocysteinu. Výsledkem je pro tělo potřebný a využitelný methionin.
Játra a metabolismus tuků
Metabolismus tuků v játrech umožňuje našemu tělu správně využívat tuky z potravy a přeměňovat je na energii nebo je ukládat pro budoucí potřebu. Když přijímáme tuky z potravy, nejprve se rozloží na menší části. Ty putují do jater, kde začíná jejich další zpracování, tedy syntéza. Játra jsou jedinečná v tom, že mohou kvůli získání energie syntetizovat právě přijaté tuky, ale také rozkládat ty už dříve uložené. Pokud není energie aktuálně třeba, mohou játra přeměnit některé mastné kyseliny tak, aby si je tělo mohlo uložit pro budoucí využití.
Mezi látky tukové povahy patří i cholesterol. I když v případě nadbytku je pro nás škodlivý, v těle má důležité funkce. Například při tvorbě buněčných membrán, produkci hormonů, vitamínu D nebo žlučových kyselin pomáhajících při trávení tuků.
Lipidy a jídelníček
Tuky jsou složkou, která ve stravě nesmí chybět. Jaké jsou tedy jeho funkce?
- Zdroj energie: Tuky poskytují tělu více energie než bílkoviny nebo sacharidy.
- Ochrana orgánů: Tuky obklopují a chrání orgány před nárazy.
- Tepelná izolace: Tuková tkáň působí jako izolační vrstva proti chladu.
- Vstřebávání vitamínů: Lipidy jsou nezbytné pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích, konkrétně vitamínů A, D, E a K.
- Součást buněčných membrán: Tuky, zejména fosfolipidy, jsou základní součástí buněčných membrán.
- Produkce hormonů: Lipidy se podílejí na syntéze některých hormonů.
- Skladování energie: Přebytečná energie z potravy se ukládá ve formě tuku, který tělo může využít v době energetického nedostatku.
Ale jak se říká: „Všeho moc škodí.“ Důležité je navíc nejen množství tuků, ale také jejich složení, tedy obsahu mastných kyselin. Převládat by měly ty s obsahem omega 3 nenasycených mastných kyselin.
Zdroj:
